Červenec 2017

Saláty

Středa v 18:53 | Blanka |  Vůně z naší kuchyně


Slíbili jsme si recepty na saláty,
které můžou sloužit jako rychlá večeře,
letní oběd i svačina do práce.


Velice oblíbený je u nás salát "co dům dal".
Jakýkoliv zelený salát...já mám nejraděj salát ledový,nebo římský
a k tomu cokoliv.
Tady to byl polníček,paprika,mrkvové hobliny,květy lichořeřišnice a zálivka...


Další salát nemá problém sníst i muž.
Římský salát,paprika,řapíkatý celer,mrkev a grilované kuřecí prsíčka,sůl,pepř,nahoru naklíčená řeřicha...


Zato cizrnový salát bych do muže nedostala ani náhodou Mrkající.
Naši vegetariáni jej ale konzumují s chutí a já samozřejmě s nimi...


Cizrnu dávám zavařovanou,sliju ji,vsypu do misky,přidám nakrájená rajčata,nakrájenou salátovou
okurku,osolím,opepřím a přidám zálivku...lžíce balsamica plus lžíce olivového oleje,
promícháme a máme hotovo.
Na fotce je navíc červená paprika,protože jsem měla míň rajčat,
příště ji ale zase vynechám.
Taťána navrhla,že by se cizrna mohla nejdřív trošku podusit s kari.

A nejlepší nakonec.
Tenhle salát jsme ochotní konzumovat úplně všichni
...já jako hlavní chod,muž jako přílohu k masu.


Nejdřív jsem ochutnala v UGU,když si jej dala Taťána,
příště jsem si jej už dala taky,
pak jsem vyzkoušela doma a došlo to tak daleko,že tenhle týden jsem jej měla na oběd už podruhé.
Základem je rucola,červená řepa a sýr...kozí sýr.
Rucolu natrháme na kousky,řepu dávám předvařenou,sýr nakrájíme na kousky,
osolíme,opepříme,přidáme zálivku z balsamica a olivového oleje,
posypeme oříšky...můžeme dát nasekané vlašáky,já většinou dávám celé piniové oříšky.
Maso a kukuřice jsou ugrilované,chleba ohřátý na domácím grilu,který je u nás v neustálé pernamenci
a nemůžu si jej vynachválit.




A ještě další tipy na ryhlé občerstvení.
buchty teď peču jen,když mají dojet mladí,
protože tak mám jistotu,že se sní,
slané koláče dělám ale docela často.
Tenhle byl z lístového těsta,
přidala jsem plátky šunky,papriku,špenát,jarní cibulku.
Zalila jsem směsí vajíček a smetany,sypala jsem semínky slunečnice.


A ještě tip na snídani...


Ovesné vločky,bílý jogurt a ovoce.
Pokud máme ovoce hodně,umixujeme si smothie...


Dobrou chuť vám všem přeju Usmívající se

Podovolenkový pelmel

16. července 2017 v 19:25 | Blanka |  Den za dnem


Zdravím z jižní Moravy !
Už týden jsme doma a byl to týden trochu náročný a bez nálady
a proto začnu i fotkami,které tomu odpovídají.

I u nás už sem tam spadne nějaká ta dešťová kapka,
bohužel o nějakém dešti se většinou nedá vůbec mluvit.
V sobotu jsme si od hiců sice trošku oddechli,schladili jsme se,
protože teplota citelně spadla,ale dnes odpoledne už sluníčko zase pěkně připalovalo
a prý se zase bude oteplovat.
Z našeho okolí se vytrácí zelená barva,
svěže zelenou už tady vlastně skoro neuvidíte.
Trávníky na zahradách mají jen ti,kteří je pravidelně kropí,
stejné je to i s kytkami,zeleninou,ovocem...


...naše maliny,které už nejsou,
ostružiny,které letos bohužel nebudou,
víno,které vypadalo tak nadějně...na jaře jsme se radovali,že nezmrzlo,teď zasychá,
pod každým stromem i keřem je hromada uschlého listí,
motýlí keř letos nebude nádherný jako jiné roky,kvetou jen špičky zbytek květů je zaschlý,
a naše schnoucí vrbička.
Vody je tu opravdu velmi málo a je potřeba vybrat to,co vodu dostane a co ne.
Zalívat celé zahrady se prostě nedá.

A na trošku veselejší notu...


Přece se něco urodilo.
I ryngličky jsou letos menší,než jiné roky,ale
je jich hodně.
Mám je ráda jen tak,i do knedlíků a buchet.
Kynutá je z nich úplně nejlepší.

I rybízu bylo letos docela dost,
takže marmeláda bude.
Naštěstí až při poslední várce se odporoučel odšťavňovací mlýnek...
pro mne ponaučení,že plast už nikdy.


V létě se snažím v kuchyni trávit co nejmíň času.
Žádná těžká jídla a obědy o dvou chodech fakt nedělám a jsem ráda,že u nás je ani nikdo nevyžaduje.
Ideál je kousek masa a k němu nějaký rychlý salát,občas nějakou přílohu,nebo jen kus chleba a jsme spokojení.
Vyzkoušela jsem nové druhy salátů,na některé si recept napíšeme příště,
prozatím tu mám jen fotky...


Psala jsem,že naši mladí koupili domeček.
Neměli zájem o novostavbu,chtěli dům s duší,který je osloví
a ve kterém budou moct ihned bydlet.
Na úplném začátku to moc nevypadalo,
ale skutečně už v domku bydlí.
Začátky bývají těžké,mladí dostávají trochu školu života,jsou v jediné zatím obyvatelné místnosti,
ale vypadají spokojeně a práce na domečku pomalu pokračují.
Buduje se,ale kytička na stole už je...


A malá nezbednice,kterou jsme tady měli i s mladýma na víkend.
Ohaří hyperaktivní mimčo FRIDA...


Krkonoše závěr

15. července 2017 v 0:57 | Blanka |  Naše výlety


...dneska jsem tady s posledními výlety,
které jsme podnikli během naší dovolené.
V Krkonoších je spousta míst,které stojí za vidění,
ale nás lákaly ještě i jiné hory.
A to Adršpašsko-teplické.
Jsou to přesně ty,které nadchnou turisty,kteří se chtějí mrknout do hor,
ale zároveň nechtějí podnikat žádné dlouhé vysilující tůry.
Žádná velká převýšení a stoupání
pomineme-li v některých místech docela strmé kovové žebříky se zábradlím a dřevěná schodiště,jinak pohoda,žádné honění a procházka,kterou zvládne skoro každý.
Přitom krásná atmosféra i příroda.









A další krásná procházka,ta už je tedy trošku fyzicky náročnější.
Z Pece pod Sněžkou,kde jsem byli ubytovaní jsme museli popojet o kus dále
...do Horních Míseček.
Na velkém parkovišti musíte nechat auto...dál už vás prostě nepustí.
Dále pěkně po svých...pokud budete chtít ušetřit zhruba tři kilometry,
nastupte do busu,který vás vyveze na Zlaté návrší.
Což doporučuju,protože se nacapkáte ještě dost a dost.
U Vrbatovy chaty začíná moc pěkná hřebenová tůra.
Žádné velké stoupání už vás teda čekat nebude a vy si tak můžete užívat krásné rozhledy.
Doporučuju tůru začít u Vrbatovy mohyly...na fotce je uprostřed.
Úplně vpravo je pak cesta,kterou se k Vrbatově chatě zase vrátíte...


Dále jsme pokračovali po žluté značce k prameni řeky Labe.
Vyfotit pramen bez lidí se mi nepodařilo,
každý si u něj chce chvilku posedět,osvěžit se,vyfotit se...


A cedule se znaky měst,kterými Labe protéká než se vleje do moře...


A pokračujeme stále po žluté značce
směrem k Labské boudě a kocháme se krásnými výhledy...


Před námi je Labská bouda,my už jsme na cestě nějakou dobu a máme hlad.
To je to správné místo,kde se můžete občerstvit.
Na výběr je tu restaurace,kde se na jídlo nějakou dobu čeká a bufet,kde je nabídka omezenější,ale všechno je připravené,
nachystané,nemusíte čekat.
My jsme vzali za vděk bufetem,kde jsme si pochutnali na výborné Krkonošské bramboračce s houbami.
Nedoporučuju se ale moc nacpávat,protože s plnými břichy se vám moc dobře pochodovat nebude !


A jdeme dál.
Na výběr budete mít více tras,my jsme zvolili červenou značku
a vydali jsme se k Pančavskému vodopádu...tedy k jeho vrcholu.


A pak zase dál po červené směrem nazpět k Vrbatově chatě.
Na další fotce je vidět vrcholek Sněžky...je to ta špička,která vykukuje z hor...




A na závěr tůry malé ohlédnutí.
Špička uprostřed je Violík,kolem kterého jsme prošli,
pod ním je Labská bouda,kde jsme se dobře najedli...


Říká se nejlepší nakonec a tato tůra byla vážně moc hezká hlavně díky
přírodě a hezkým výhledům.
Trochu jsem litovala,že jsme Pančavský vodopád neviděli zespodu a celý,
ale snad někdy jindy,
máme důvod se do Krkonoš zase někdy vrátit...




Safari a stezka v korunách stromů

7. července 2017 v 22:24 | Blanka |  Naše výlety


Další den jsem potřebovala šetřit pochodováním unavené nohy
a proto jsme se nevypravili na další výšlap,
ale zajeli jsme si do ZOO do Dvora Králové.
Zoo pěkná,řekla bych takový lepší průměr,Safari super,to už byl trošku vyšší level..
Projdete ZOO a pak se necháte povozit Safari vozítkem.
Je možnost vjet i vlastním autem,což se nám zdálo trochu zbytečné,
navíc bychom přišli o to nejlepší...zajímavý výklad pána,který zná jak poměry v ZOO,
tak všechna zvířata.
A pár fotek...










Tolik ze Dvora Králové.
Pak jsme už ujížděli nazpět do Pece pod Sněžkou vyvenčit Maxe.
Odpoledne jsme se vypravili na atrakci,kterou otvírali v Janských lázních v neděli,ale to se tam nikde nedalo zapakrovat a bylo tam moře lidí.
Řekli jsme si,že v týdnu bude snad volněji a bylo a na stezku v korunách stromů jsme se dostali...


Podíváte se tu nejen do korun stromů,ale i na jejich kořeny
a taky se dozvíte něco o životě pod povrchem země.
A pak už jenom stoupáte a stoupáte.


Výhledy jsou tady nádherné,uvidíte Janské lázně pod sebou
i lanovku na Černou horu a bude se vám zdát,že od výšky vrcholu hory
vás už moc nedělí.
Na druhou stranu,pokud bude foukat a vy se na stezce zastavíte,
budete cítit,že se malinko hýbe a pokud máte strach z výšek jako já a Natalí,
máte na malý problém zaděláno.
Naty od vrcholu dělila tři patra stezky.
U nástupiště tobogánu se sekla s tím,že dál už prostě nejde.
Mě muž pořádně hecoval a na nejvrchnější patro mě nakonec vytáhl za ruku.
Tam jsem se trochu rozhlédla s tím,že bych už šla raději dolů,
cestou vyzvednout Natálku visící na zábradlí o tři patra níže
a rychle pěkně raději ke kořenům stromů.






Zámek v Ratibořicích

6. července 2017 v 19:58 | Blanka |  Naše výlety


...byl vybudován jako letní a lovecké sídlo náchodské vrchnosti v létech 1702-1708
podle vzoru italských venkovských letohrádků.
Stavebníkem byl Lorenzo Piccolomini.
Do současné podoby nechala zámek upravit jeho nejznámější majitelka Kateřina Frederika Vilemína Benigna
-vévodkyně Zaháňská.
Byla to ona paní kněžna z knížky Babička.
Božena Němcová prý měla volný vstup do zámecké knihovny a možná proto
do svého příběhu zakomponovala jak zámek,tak paní kněžnu.
Kněžna Zaháňská neměla vlastní děti,ale starala se o tři schovanky
...jednou z nich by měla být Hortenzie,kterou taky známe z Babičky.

A pár fotek ze zámeckých interiérů...









K zámku patří i rozkvetlá zámecká zahrada,skleník
a zahrada obehnaná vysokou cihlovou zdí,
kolem které se projde k Rotrovu mlýnu a dále pak ke Starému bělidlu.
V Ratibořicích jsem byla kdysi dávno na školním výletě,
ale myslím,že na zámku jsem byla úplně poprvé.
Moc se nám tam všem líbilo !


Výlety jsme plánovali vždycky na půl dne,abychom stíhali venčení Maxe,
který na nás čeká na naší základně v Peci pod Sněžkou.
Při výletu do Ratibořic a na Staré bělidlo jsme
toho nenachodili tolik,co jiné dny
a tak jsem si po návratu na chatu dala dvacet bazénů
v domnění,že už nás čeká jen
podvečerní procházka,trasu které naplánovali muž s Natálkou.
A ejhle...z procházky se nakonec vyklubala bezmála desetikilometrová tůra,
při které jsme se ocitli asi dva kilometry od vrcholu Sněžky,
abychom se "podívali na vodopád",který mi ti dva naplánovali místo Večerníčka.
Ani jsem jej moc nefotila,protože mi chyběla energii a vodopád mi tím pádem
byl tak nějak ukradený.
Myslím,že kdybychom dorazili až na vrchol Sněžky,možná bychom "dali" i nějaký časový rekord,
protože udržet tempo s těma dvěma je fakt náročné.Ke konci mě muž táhl do kopce za ruku
s tím,že ještě kousek a už tam budem a za tou zatáčkou už to fakt musí být....
Foťák jsem vytáhla až cestou nazpět,
až jsem trochu nabrala dech.
Ale je tady fakt krásně Usmívající se

Viděli jsme kaskády na řece Úpě,nádherná panorámata,
lesní kapličku,rozkvetlé lupiny i louku plnou náprstníků...







Babiččino údolí

5. července 2017 v 21:45 | Blanka |  Naše výlety


...Nikdo z vás nevidí milé Ratibořice tak krásnými,jako já!
Vy vidíte v nich jen prózu skutečnosti,mně zůstaly rájem.
Každý kámen,každou květinu vidím ještě,
jak byly,dokud jsem byla děvčetem plným obrazivosti...


V Ratibořicích jsem byla kdysi dávno na školním výletě,
ale už je to spousta let.
Dala jsem možnost zajet tam,když jsme plánovali kam se podívat
a už i proto,že tam z rodiny nikdo jiný nikdy nebyl,
moje přání vyšlo.
Mám ráda skanzeny,návraty a ohlédnutí za minulostí,
tady navíc umocněné knížkou Babička,
kterou jsem se rozhodla znovu si přečíst.


...Staré bělidlo a babiččina komůrka...


babiččiny včeličky,Viktorčin splav a Rudrův mlýn...


dobrácký pan mlynář Rudr,
který nás hnedka zval do mlýna na buchty.
Pozvání se nedalo odmítnout,
muž ochutnal makovou buchtu,Naty preclíky
a já jsem si dala podplamenici...chlebovou placku.


a komůrka pana mlynáře,sednice pro návštěvy i pokojík Mančinky...




Návrat na Staré bělidlo doporučuju vám všem,
už pro ten mír,klid a pohodu !

Krkonoše 2

4. července 2017 v 22:50 | Blanka |  Naše výlety


1603 metrů nad mořem,
nejvyšší hora České republiky
a velká výzva pro všechny návštěvníky Krkonoš.


Na Růžovou horu jsme vyjeli lanovkou.
Pro mě,s mým strachem z výšek je lanovka
vždycky "velký zážitek".
Pokud jsem tedy měla odvahu podívat se dolů,
výhled stál fakt za to...




Naplánovali jsme si,že z Růžové hory dojdeme nahoru pěšky.
Stejně tak to museli ale nakonec udělat i všichni ostatní.protože
na Sněžku lanovka nejezdila kvůli velkému nárazovému větru.
Takže dál pěkně po svých,vrchol hezky nadohled...



Na Sněžce nebylo zrovna nejvlídnější počasí.
3 a půl stupně a k tomu i docela slušný vítr


...ale ta panorámata...








Pár fotek,ohřátí na Poštovně u sklenky něčeho teplého a zase pěkně dolů
na Růžovou horu.
Pokud by někdo namítal,že jsme se spodní část cesty vezli lanovkou,
Další den jsme si vyšlápli onu spodní část zase při jiném výšlapu.


Sněžka nám dala docela zabrat.
Následoval ještě pochod nazpět k naší chatě,což znamenalo
přejít celou
Pec pod Sněžkou.
Pak oběd,kafčo,šlofík
a další odpolední "procházka"
K jednomu z měnších vodopádů.
Z Velké Úpy po modré značce k Vlašským boudám
do Vavřincova dolu.



Mávám z hor a všem vám přeju prima letní dny !

Z Krkonoš 1

2. července 2017 v 23:18 | Blanka |  Naše výlety


...v minulém článku jsem psala,
že bych se potřebovala trochu zchladit.
Nó,tak to se fakt povedlo.
Už cestou jsme vypnuli klimatizaci a trochu se přioblíkli.
Od půlky cesty nás pak provázel i déšť.
Pršelo i skoro celou noc a pršelo pak ještě i ráno.
Děkujem za uvítání Krakonoši !!!
Trošku se tu plýtvá vodou a u nás prý,jak jsme se po telefonu dozvěděli od známého,
který nám hlídá a zalévá,pořád nic.

Už doma jsem si řekla,že budu vděčná za všechno,
Za každý výlet,každou procházku,každou chvilku odpočinku,
takže si neztěžuju,naopak,užívám si a odpočívám.

Naše ubytování je čisté a hezké.
Samozřejmě nějaká ta chybička se vždycky najde,
ale tady jsou to jen docela nepodstatné maličkosti.
Naopak tady máme krytý bazén,
což je výhra...můžem se koupat,i když se venku čerti žení.

A pár fotek...


Z okna ložnice se díváme na sjezdovku,
která se mi zdá docela strmá,
Vždycky přemýšlím,jestli bych ji sjela...


S jídlem si moc starosti neděláme,
na oběd nějaká rychlovka,na večeři si někam zajdem.
Dneska jsem vařila já,zítra se bude u sporáku prý
realizovat muž,který vaří rád a velice dobře,
jen doma na nějaké vaření nemá bohužel většinou čas.


A ještě bazén,který využíváme několikrát denně
a máme jej většinou jen sami pro sebe


Moc zdravím,užívejte si léto a prázdniny !!!