Srpen 2015

Poslední prázdninový víkend...

29. srpna 2015 v 23:17 | Blanka |  Naše zahrádka


...a prý zároveň i poslední víkend s letním počasím.
Nemám ráda konec prázdnin,tak doufám,že aspoň léto tu s námi ještě pár dnů zůstane.
Děti se pomalu chystají do škol...u nás jenom jedno z nich,to druhé nás zatím zásobuje meilem krásnými fotkami ze sicilského Palerma...





Zatímco my si užíváme prý poslední teplý víkend u nás na jižní Moravě...no uvidíme,co nám počasí přichystá.

Po deštích se zahrada už stihla vzpamatovat a všechno už se zase zelená...i náš vysušený trávník,který uprostřed léta vůbec nebyl je znovu zelený.

I když se pomalounku chystají rozkvést i podzimní kytky,ještě pořád u nás vládnou letničky.


A to,co už jednou kvetlo se chystá rozkvést ještě jednou...


I plnokvěté petunky a surfinky,vějířovky i muškáty ještě pořád dělají radost...


Všechno letní ovoce je sklizeno,dneska už jsem ostříhala ostružiny,takže sklízet už budeme jen jablíčka.
Se zeleninou ale ještě nekončíme.I když jsem už musela vytrhat okurky i hadovky ze skleníku,papriky a rajčata pořád ještě máme.
I bylinky ještě budu sklízet a sušit.
Jak to tak vypadá už i ty z nového záhonu,které se pěkně rozrostly.
Poznáte ?


...správně,rozmarýn.

A trochu těžší hádanka...


...poznali jste karí ?

Konečně rozkvetla i poslední lilie z Kroměříže.
A naše dnešní večeře...


Přeju vám všem pěkný zbytek posledního prázdninového víkendu !!!


Příručka jadranské snoubenky

27. srpna 2015 v 10:58 | Blanka |  Knížky


K létu a k prázdninám patří čtení.
Tak pokud si najdete chviličku,třeba by se vám taky mohla líbit ...



...lovestory mezi Češkou a Chorvatem...převážně o tom,jak láska naučí třeba i vařit toho,kdo to za plotnou doteď vůbec neuměl.Vše navíc okořeněno originálními recepty dalmatských kuchařek.
Čtěte,vařte,popíjejte víno rudé jako krev,co zrálo na slunných svazích Pelješace...


V Chorvatsku jsem byla zatím jenom jednou,ale nemohla jsem si nevšimnout toho,že spěch v těchto končinách nehraje žádnou roli.Vypadá to,že na všechno je dost času a stres je pojem neznámý.

I proto se mi moc líbilo desatero Dalmatince,které je samozřejmě nutno brát s nadsázkou...

1.Člověk se narodil aby si odpočinul
2.Miluj postel svou,jako sebe sama
3.Odpočívej přes den,ať v noci můžeš spát
4.Nepracuj-práce zabíjí!
5.Když vidíš někoho,jak odpočívá,pomoz mu!
6.Nedělej dnes to,co můžeš udělat zítra!
7.Pracuj méně,než musíš a to,co musíš přenechej jiným!
8.Ve stínu je spása,na odpočinek ještě nikdo nezemřel.
9.Práce způsobuje nemoc-neumírej mlád!
10.Když se ti zachce pracovat,posaď se a vyčkej,však ono to přejde!


...vyjdu před dům a nadechnu se kyprého vzduchu v němž visí začínající podzim,zrající olivy a mandarinky,rozpukané plody granátových jablek s dužninou na tisíc sladkých kousků jako mozaika vzpomínek na parné slunce léta.
Ne tu vůni mi nikdo nevezme.
Mám ji hluboko pod kůží,odřenou borovicemi a zhojenou olejem z květů levandule...


...nikdo mi nemůže vzít pohledy na moře,hvězdy padající na hladinu a touhu,náruč věčné touhy,která chce obejmout krásu a vlídnost,velkorysost i malebnou blízkost tohoto místa...odpustit mu všechny vrtochy i drobné krutosti a říct díky.
Díky za každý okamžik,který jsem tu směla strávit !

Ostružinová šťáva

25. srpna 2015 v 10:13 | Blanka |  Vůně z naší kuchyně


Hlavní ostružinovou sezónu už máme bohužel za sebou.A letos byla ostružin už pořádná úroda,takže konečně už to nebylo jen na jídlo a sem tam nějakou buchtu,ale mohla jsem vyrobit i ostružinovou marmeládu...


Ale poprvé i ostružinovou šťávu...


Přemluvit ostružiny,aby se vzdaly zrníček a vydaly co nejvíce šťávy je docela tvrdý oříšek.
Já jsem mlela na odšťavňovacím mlýnku,nechávala přes noc odkapat přes plátýnko,pak vymyčkávala.


Použila jsem korunní cukr na výrobu sirupů,který v sobě už má i kyselinu citronovou.
Takže do ovoce už přišel jen onen cukr.
Nechávala jsem odstát přes noc,pak jsem přidala cukr,nechala povařit a plnila jsem do sklenic.


Sirup jsem nezavařovala,protože jsem správně předpokládala,že bude brzy pryč.
S výsledkem jsem spokojená,je to zaručené bio,bez barviv a éček,navíc vlastnoruční výroby a to pak chutná ještě víc.


Láhev s ouškem přicestovala v mém kufru z Itálie.Už jsem se zmiňovala,že mám pro pěkné sklenice slabost.
V téhle bylo víno,které jsme stihli vypít,tak jsem do kufru mezi oblečení zabalila prázdnou láhev.


A ještě jeden tip na něco dobrého...pro naši kuchyni jsem objevila BULGUR.
Novoty do našeho jídelníčku vnáší většinou naše BIO dcera,která si po velikánských problémech se slinivkou a víc,než roční přísné dietě opravdu hodně hlídá,co sní,ale bulgur jsem paradoxně neochutnala od ní,ale v IKEA.
Kde měli v jídelníčku míchaný zeleninový bulgur s kuřecím plátkem,který jsem prubla a moc mi zachutnal.
Kdo ještě neznáte,vyzkoušejte třeba bulgur se sušenými rajčaty a olivami.
Bulgur si dokonce oblíbil i muž...samozřejmě jsem mu napoprvé neřekla,že konzumuje nějakou novotu...to by ji nejedlMrkající
Pro něj to byla trošku jiná rýže,ale teď už je to i pro něj bulgur...drcená pšenice.


A nakonec dečka,kterou jsem minule vypínala...návod vložím hned,jen co se "domluvím" s technikou...


A nové štrykování zatím v "procesu výroby"...


Mějte prima den a užívejte si poslední prázdninový týden...u nás prší,ale vzhledem k tomu,že mám odpolední,tak mi to vůbec nevadí.

Do jihlavské ZOO...

23. srpna 2015 v 15:58 | Blanka |  Naše výlety


...to nemáme nijak daleko,takže se tam čas od času vypravíme.
Teď jsme měli několik let pauzu,tak bylo příjemné zase zjistit,co se tam změnilo a přibylo.
Překvapila nás část hned u vchodu,která se úplně proměnila a na dřív volném prostranství vzniklo několik budov.
Zaregistrovali jsme i velký pavilon,který je ve výstavbě,takže bude zase příjemné po čase se do ZOO vrátit,protože zase se bude na co dívat a co obdivovat.

A pár zvířat...
Hnedka u vchodu je nový výběh zvířátek,která člověk vydrží pozorovat vážně dlouho...surikat.


I na pištící vydry malé bych se vydržela dívat dlouho...




Mezi mé oblíbenkyně patří i žirafy...


A další zvířata...


Nevýhodou jihlavské ZOO je docela malé parkoviště.Takže i když jsme se do jihlavy i s naší návštěvou vypravili hned v sobotu dopoledne,na parkoviště už jsme se nevlezli.Pokud se vám to stane,radím k parkování využít garáže nedalekého City parku,kde se po návštěvě ZOO můžete stejně jako my občerstvit a zanakupovat si.

A sympatická zákoutí,kterými se to v ZOO pěkně hemží...






...Jen tak

19. srpna 2015 v 19:58 | Blanka |  Naše zahrádka

Zdravím při středě !!!

Tak nevím,jak vy,ale já bych po tom ochlazení,které od pondělka přišlo už zase uvítala nějaké to mírné oteplení Mrkající
Nemusím ty velké teplotní propady,kdy se jeden den člověk potí i v plavkách a na druhý den ze skříně vytahuje svetr.

I když je léto ještě pořád v plném proudu,prázdniny se blíží pomalounku ke konci a dětem se blíží návrat do školních lavic.
Protože my už máme děti velké,nějaké to přehnané těšení se do školy u nás už nehrozí...maximálně teda těšení na spolužáky...to určitě jó.
Pochopitelně malba na lednici je proto myšlena spíš kapku ironicky.Tím spíš,že ji "vyvedla " Taťána,která bude mít prázdniny o půl měsíce delší,než "chudák" Naty...


Podle předpovědí by se mělo o něco oteplit a už o víkendu být zase lepší počasí...to by se nám zrovna hodilo.
Žádné vylepšování a budování ale opravdu hrozit nebude,protože máme trochu jiné plány.Pokud se nic nezmění,přijede nám na celý víkend návštěva.
Ale na zahradu,bude-li počasí přát,se určitě dostanem i tak.

Minulý týden jsem měla odpolední,takže jsem nemohla přiložit ruku k dílu,ale muž s Naty se činili.
Natálka natřela plot kolem terasy...


Muž zaizoloval podkroví a radost mi dělá i bylinkový záhon...kvete dobromysl a to znamená,že bylinkám se v nových podmínkách snad daří.


A nové kamínkové fotky ze skalky...


Protože se nám ochladilo a zahrada moc neláká,je teď dost času na vyřizování,zařizování,knihovnu,háčkování,šití,čtení,lenošení...tak je toho potřeba využít.

A možná i nějaké lékaře je potřeba obejít Nerozhodný
U nás už to potřeba bylo...Max má za sebou kompetní prohlídku a dostal nové léky na potlačení stále častějších epileptických záchvatů,které už bude bohužel brát napořád a nové léky na klouby,které by snad měly pomoct na nemocné zadní nožky,které přestávají sloužit a vrátit aspoň malinko radosti a chuti do života.
Podat našemu psu léky je někdy úkol nadlidský,podávaný piškot sežere,prášek vyplivne a to si teď budeme "užívat"
několikrát denně.
Dneska to vypadá,že se Max cítí líp.Na nějaké dlouhé běhání to už asi nikdy nebude,ale po dlouhé době vypadá vesele a chce si hrát.
Pro vás mám pak návod,jak se rychle zbavit peněz...vemte svého stárnoucího miláčka na veterinu Úžasný...myšleno samozřejmě s nadsázkou.

Hlavně,aby bylo lípUsmívající se

Háčkovaná dečka

17. srpna 2015 v 19:12 | Blanka |  Háčkování


V poslední době jsem toho moc neuháčkovala.
A pokud přece jenom,většinou jsem to zase pěkně rychle vypárala.
Já se vůbec hodně napářu,často se mi to,co začnu nezdá dost dobré na to,abych to doštrykovala.
Stejný osud stihl i jednoduchou dečku,do které jsem se pustila naposledy...už není...nedoděláno,rozpáráno...Mrkající


A hned o pár dnů později jsem se pustila do jiné dečky.
Háčkovala jsem z bavlněné příze DENISA...je příjemná,hlavně žádný lesk a háčkuje se z ní dobře.
Z Denisy jsem nedávno háčkovala i jednoduchý pytlíček na levanduli...


A dečka ze zbytku klubíčka,kterou jsem právě vypnula...








Zase na cestách

15. srpna 2015 v 22:24 | Blanka |  Naše výlety



...pro samé trajdání nemáme na nic čas.
Minulý víkend na Valašsku,tento víkend jsme se přemístili do jižních Čech.
Teplo a sucho pokračuje,dešťových kapek jsme se u nás zatím nedočkali.
Kolem silnic to moc vesele nevypadá...všechno spálené,vysušené,v lepším případě teprve usychající...


Max cestování autem jak vidno snáší v pohodě...za předpokladu,že jede klimatizace je spokojený a celou několikahodinovou cestu prospí.Místo polštářku mu poslouží moje noha.

Zatímco po celý den bylo slunečno a velký hic,večer,cestou domů se začala honit mračna.
Projížděli jsme místy,kde bylo znát,že už zapršelo...například v okolí Dačic byly docela slušné kaluže.
Čekali jsme,jestli nás cestou něco zastihne.Na dohled od silnice jsme déšť i viděli,ale naše auto nakonec přece jenom zůstalo úplně suché.


Na jednom místě se mi povedla zvláštní fotka...


A protože dál svítilo i sluníčko,duh jsme viděli víc...



Čím více jsme se blížili domů,mraků ubývalo a sluníčko ovládalo nebe zase víc a víc.
Protože ráda štrykuju,rozkutálená klubíčka na poli jsem přece přehlédnout nemohla...



To mi připomíná dvě klubka,která jsem si dneska pořídila v galantérce...až bude čas,bude se zase štrykovat Usmívající se


A takhle krásné nebe bylo dneska navečer...


Byli jsme hodně zvědaví,jestli u nás třeba nezapršelo,ale NIC.
Déšť k nám na jižní Moravu prozatím nedorazil.


A tady je to,co nám všem dělá poslední dobou velké starosti...sucho,teplo,hic,požáry,nepohodu...ale zapadá si fakt krásně Usmívající se


Všem vám MOC děkuju za Vaše návštěvy,meily a komentáře a přeju Vám prima zbytek víkendu...navzdory počasí !

Bylinkové záhony

14. srpna 2015 v 21:14 | Blanka |  INSPIRACE


Už jsem se zmiňovala,že se u nás na zahradě pracuje na novém bylinkovém záhonu,který nahradil původní malou skalku.
Všechno podstatné je hotovo,většina bylinek zasázená,dosypaný mulč,teď už jen čekám na jmenovky,které by měly dorazit.
I v tom hicu,který panuje to vypadá,že bylinky se snad ujaly,teď už jim jen dát dostatek času,aby zesílily a rozrostly se.

Už před zrušením skalky jsem si prohlížela obrázky a sháněla inspiraci pro budoucí záhon.Dneska se s vámi podělím o pár fotek,které se mi moc líbily...

původ fotky...PINTERST

...Krása,co říkáte ?
Problémem by po čase asi bylo prorůstání bylinek.Udržet je od sebe dá práci a tu si každý rád,pokud může ulehčí.Nicméně takovéto záhonky vypadají moc hezky a bylinkovou vůni z nich cítím až sem.

původ fotky PINTEREST

...taky krása.
Moc se mi líbí přírodní vzhled zahrádek.Zapojení plůtků z klacíků je moc prima.Bohužel jejich životnost asi není velká,na druhou stranu to vypadá vážně dobře.Mít dostatek materiálu,možná bych se do nějakého proplétaného kousku pustila Usmívající se.

původ fotky PINTEREST

Jmenovky na bylinky jsou nutností.Samozřejmě pojmenovat ty nejzákladnější zvládne každý,ale rozlišit třeba mateřídoušku od tymiánu,které jsou si hódně podobné,nebo zapamatovat si jména některých exotičtějších kousků je oříšek.Jmenovky vám usnadní vzpomínání.

Moje kamínkové jmenovky jsem tady měla už několikrát.Prozradím,že nové jmenovky mi vyrábí jedna šikovná keramička,ale i ty kamínkové se na novém záhonku určitě zase objeví.

z mého bylinkového záhonu

Ještě se vrátím k tymiánu z minulého článku.
Některé jste psaly,že znáte jen tymián sušený,nebo že vaše bylinky jsou ještě malinké,že se jim moc nedaří.Tymián je bylinka rostoucí hodně ve Francii,v Itálii,je to kytička skromná,která ustojí i pobyt na sluníčku.Má ráda propustnou půdu,žádnou přemokřenou jílovici.
Tady jsou tři moje keříky...asi pětileté,už po odkvětu.Nechávám si je na starém záhonu a i na novém už je zasazený nový keříček.Co s tymiánem ???...úplně postačí jen ta vůně Usmívající se,ale pokud chcete používat.Já jsem jej přidávala do bylinkových polštářů a taky jej ráda přidávám do těsta,když peču chleba a jinak v kuchyni pro tymián určitě najde využití každý.


Vyvýšenými záhony se plní internet,je to fenomén dnešních zahrad a o vyvýšeném záhonu snad každá zahradnice touží...
I já už mám takový záhon slíbený.Bohužel muž uvažuje možná zbytečně moc prakticky.Zdá se mu,že desky přece musí brzy shnít.Nerad by plýtval a dělal zbytečnou práci.Nepřipadá tedy v úvahu nic tenkého,nenatřeného,nenapuštěného nějakým mořidlem,lakem...

Už i můj bylinkový záhonek je malinko vyvýšený a je vidět,že tenká deska neprošla,použit byl masivní trám,který není uložen v zemi,ale na kovových patkách,nátěr byl pak samozřejmostí.

Moc se mi líbí možnost na obrubník si jen tak sednout,nebo přitom třeba v klidu sbírat bylinky,neohýbat tolik záda,nemuset se sklánět až k zemi...paráda.


Má někdo z vás už vyvýšený záhon?Co v něm pěstujete a jak dlouho vám záhon vydržel,popřípadě jak silné desky jste při jeho stavbě použili?

původ fotky PINTEREST

Bylinkové košíčky jsou krásné,bohužel u nás už z dříve popsaných důvodů neproveditelné.
Muž by tohle zhodnotil jako velmi krátkodobou záležitost...ale krásnou,říkám já Usmívající se
Vedlejší zahrádka je pohádková...s tou slepicí parádně přírodní,vesnická,kouzelná...

původ fotky PINTEREST

...tak tohle by se líbilo jistě i mému muži Mrkající...záhonky přehledné,chodníčky,obrubníčky a když už ten vyvýšený záhon,který se po něm pořád chce,tak pořádné trámy,kus dřeva,který snad něco vydrží...Úžasný...skoro věčnost...Mrkající

Co vy a bylinkové záhony ?
Máte nějaký,plánujete,budujete ?
A co vyvýšené záhony,taky zlobíte muže s tím,že nějaký nutně potřebujete ?....nejlépe pak ihned Úžasný

Jak voní tymián

13. srpna 2015 v 10:51 | Blanka |  Knížky



O tom,že tymián vážně voní moc krásně se můžu na zahradě přesvědčovat v praxi.


Teď jsem si o tom ale konečně i přečetla.
Jak voní tymián od Marcela Pagnola.


Šedesátiletý spisovatel ve své knížce vzpomíná na časy svého dětství.
Ohlíží se nazpět a popisuje zejména dva roky z počátku minulého století,kdy končil obecnou školu a přecházel na gymnasium.


Vzpomíná hlavně na to,jak se coby devítiletý marseillský chlapec se svými rodiči a sourozenci poprvé vydali do provensálských kopců nad městem a v domku,kterému říkali Nové stavení prožili nejkrásnější prázdniny svého života.



...je to svědectví o zašlých dobách a písnička o synovské lásce,která se bude dnes možná považovat za velkou novotu...těmito slovy začíná Marcel Pagnol svoje vzpomínání...
A pokud i vy rádi vzpomínáte na doby,kdy děti běhaly celé dny po venku,nevysedávaly u televize a počítačů,maminky je musely shánět k jídlu a večer zahánět do hajan,kde pak snily o dalších dobrodružstvích,je tohle prázdninové čtení to právé i pro vás.


A pokud máte knížku už taky přečtenou,můžete třeba popadnout jehlu a bavlnky a krásně voňavý tymián si vyšít...


Bylinkové polštářky

11. srpna 2015 v 10:13 | Blanka |  Šití a vyšívání


Po dlouhé době zase trocha šití.
Na bylinkové polštářky jsem se chystala dlouho.
Jeden má u mne objednaný muž už víc,jak rok.Nevím k čemu mu bude,protože jsem si nevšimla,že by měl nějaké problémy s usínáním a se spaním...naopak,spí jako mimino.Každopádně je v pořadí,určitě mu nějaký ušiju.Tyhle dva šly do světa.
Vnitřní polštářek je z ikeáckého bavlněného,neběleného BOMULLU,ze kterého šiju někdy i zadní strany háčkovaných polštářků.
Polštář je plněný dutým vláknem a směsí nasušených bylinek z naší zahrady.
Povlak je taky Ikea...DORTHY,ze které je v IKEA k mání třeba i povlečení.






Valašský Balaton

9. srpna 2015 v 21:38 | Blanka |  Naše výlety




Léto je v plném proudu,děti nám přijíždějí,odjíždějí a užívají si prázdniny.
O víkendu jsme si po dvou týdnech na Valašsko zajeli pro Natálku.
A protože bylo zase krásně a až moc teplo,včera jsme se zajeli osvěžit na Balaton...přírodní nádrž u Karolinky.
Krásná příroda,čistá voda,spousta stánků s občerstvením,valašské kotáry všude kolem a dokonce i karolínští policajti jsou v pohodě...Úžasný
To,že jsme stáli tam,kde jsme neměli jsme měli jenom za sto...Mrkající

...A sobota jako malovaná...















Dneska dopoledne jsme se pak přemísťovali zase nazpět o dvě stě kilometrů jižněji a odpoledne už jsme trávili zase na zahradě.
Na práci bylo hodně teplo a my po cestě hodně unavení.
Lenošení bylo všechno,na co jsme se zmohli.
K bazénu se mnou cestoval časopis a háček...


Zase pořádný hic...

6. srpna 2015 v 23:36 | Blanka |  Naše zahrádka


...byl dneska u nás na jihu.

A na zahradě jsem měla celé odpoledne návštěvu.
Naši známí shodou okolností koupili zahradu jenom kousek od té naší a zatímco my jsme se za nimi byli mrknout včera,dneska oni přišli na oplátku k nám.
A v tom teple jsme nakonec všichni naskákali do bazénu.

K bylinkovému záhonu jsme se pak dostali až navečer,když přijel muž z práce.


Přivezl mi,nařezal a natřel trámy,které už slouží jako obrubník.Jsou usazené v železných patkách,které nám narychlo svařil
známý...včera večer jsme volali a dneska už bylo hotovo.
Jako druhá vrstva textilie posloužila filcová tkanina,kterou jsme dostali od tesařů...prý bude krásně držet vláhu.
Proč dvě vrstvy textilie...protože záhonem prorůstal hluboko kořenící plevel,staré cibuloviny,které už nekvetly,jen vyháněly listy a protože nechci trávit čas okopávaním a pletím.
Dávala jsem textilii,pořádnou vrstvu krásné nové hlíny,pak textilii,do které jsou vsazené bylinky,nakonec mulč.

A pracovní nepořádek a skoro hotový záhon,do kterého se ještě postěhují bylinky z jiných částí zahrady...


Část nového záhonu a část velké,už letité skalky,která je celá osázená také v netkané textilii.V přední části jsou skalničky navíc obsypané kamením,v zadní části trvalky v mulči.




Tak,nářadí jsme uložili,na pár dnů si dáme od zahrádky odpočinek a vyrazíme na cesty.


Mějte pěkný,letní víkend !


Srpnová "skalka"

6. srpna 2015 v 0:07 | Blanka |  Naše zahrádka



Trošku jsme pohli s malou skalkou...vlastně žádná malá skalka už není...
Za své vzal uhnilý dřevěný obrubník,vytahali jsme kytky i kamení.V mísách čekají na osázení bylinky... z bývalé skalky bude bylinkový záhon.
Zem jsme okopali,natáhli netkanou textilii,na ni pořádnou vrstvu nové zeminy.Zbývá natáhnout další vrstvu textilie,do které se zasadí bylinky,pak mulč,pak nové obrubníky.Nazpět se nastěhují mříže na popínavky...i ty už trpělivě čekají v mísách...vybrala jsem svěže zelený přísavník.Pak ještě natřít plot i mříže,k bylinkám jmenovky,které jsem "zadala do výroby"...ještě nás čeká spousta práce.


Kamení se nastěhovalo do velké skalky a protože je ho vážně spousta,trochu jsem si pohrála Mrkající



A nakonec ještě pár rozkvetlých kytiček...




Naše zahrada se mění...

4. srpna 2015 v 16:59 | Blanka |  Naše zahrádka

...ve staveniště.
Přesněji řečeno právě je to víc,než cokoliv jiného sklad stavebního materiálu všeho druhu.
Přibývá balíků skelné vaty a polystyrénu,pytlů s cementem,na terase není k hnutí,chata se plní a já znovu zjišťuju,že pořádek a jakékoliv budování nejde dohromady...bohužel.


Změny čekají nejen chatu samotnou,ale muž buduje i nové zázemí pro bazénovou techniku.
Já funguju jako podavač-helfr a kuchařka.
Zatímco jinak je grilování mužova záležitost,teď uhlíky většinou rozfoukávám já.


Jedenáct balíků palubek jsme v sobotu společnými silami vytahali do podkroví,práce se skelnou vatou se ale dobrovolně zříkám.Pro sebe jsem vymyslela jinou zábavu.


Další změna se týká malé skalky,která si tak dlouho žila svým vlastním životem,až jsem se rozhodla ji zrušit.Velkou skalku jsem zakládala o pár zkušeností později a naštěstí jsem pod ní už natáhla i netkanou textilii.
Včera taktéž zmizely z treláží popínavé růže,které vyháněly dlouhatánské šlahouny směrem na terasu.To,že je musím neustále přistřihovat,aby se někdo nepopíchal bych přežila,každoročně se opakující útoky padlí na růžích ale rozhodly nahradit je jinou popínavkou.
Místo zrušené skalky bude nový záhonek založený už s textilií,novou hlínou,mulčem,jmenovkami,které jsem si už vybrala i s osazenstvem,jehož část mi dneska přišla poštou.

Se stavebním nepořádkem skvěle kontrastují rozkvétající lilie z Kroměříže.
Umístili jsme je do stínku pod meruní.Proto nejspíš kvetou až teď a přenádherně voní...


Sázela jsem je do květináčů,abych je nemusela hledat v záhonu.
Muž v Kroměříži vybíral různé barvy.Myslím,že by snad měla vykvést ještě bílá,tak se budu těšit Usmívající se
Na další fotce uprostřed je ta úplně nejtmavší a zároveň i nejvíc vonící...


Krom lilií a dalších kytek kvetou v záhoně i barvičkami zářící cínie.
A i když je letos vážně pořádné sucho,jsem ráda,že zahrada i plodí.
Domů si odnášíme úrodu.K večeři míváme chleba s máslem a pažitkou,domácí rajčátka,papriky,k obědu okurkový salát.
Z ostružin je hotová marmeláda a chystám se i na šťávu.
Vypadá,že co nevidět začne i druhá malinová sklizeň.Taky bylinky se stále suší.
I přes často pořádný hic a velikánské sucho máme krásné léto.


Levandulová bábovka

2. srpna 2015 v 15:01 | Blanka |  Vůně z naší kuchyně

Předpokládám,že i u vás je levandulová sklizeň u konce a vy máte nasušenou levanduli,kterou ládujete do polštářků a pytlíčků,ve skříních už máte umotané levandulové paličky,možná jste se pustili i do levandulového oleje.
Co takhle si vyrobit ještě levandulový cukr?
Hrst nasušené levandule nasypeme do dózy ke krystalovému cukru...je úplně jedno,jestli použijete klasický krystal,nebo třtinový.Cukr pak můžete používat k pečení,nebo k výrobě drobenky na koláče.
Já dávám pár kvítků sušené levandule i do cukřenky k moučkovému cukru na posypávání buchet...cukr krásně ovoní,květy přitom zůstanou v cukřence...


Už jste jedli levandulovou bábovku?
Pokud ne,radím určitě vyzkoušet.


Budeme potřebovat
300 g mouky...já dávám směs mouky polohrubé pšeničné,hladké pšeničné a hladké špaldové
170 g cukru...dávám třtinový krystal
250 g tvarohu...dávám polotučný
4 vajíčka...pokud možno domácí...společně se třtinovým cukrem dají bábovce krásně tmavou barvičku
200 g změklého másla
prdopeč
vanilkový cukr
hrst sušené levandule...já ji na chviličku nechávám prohnat mixérem


Změklé máslo utřeme s cukrem a vanilkovým cukrem.Přidáme žloutky a promícháme.
Pokud jsme si vyráběli levandulový olej,v téhle chvíli přidáme pár kapek...bábovku ještě více provoní.Přimícháme tvaroh.
Po částech přidáváme mouku smíchanou s prdopečem a sušenou levandulí.
Na závěr přidáme sníh našlehaný z bílků...opatrně promícháme.
Bábovkovou formu vymažeme máslem,vysypeme hrubou moukou,těsto do ní napatláme...nelekáme se toho,že je těsto hustší.
Dáme péct při 180 stupních asi na 45 minut.


Upečenou bábovku necháme pár minut chladnout,pak teprve vyklopíme z formy.
Pocukrujeme...pokud máme v cukřence levandulový cukr,tím líp...


Přeju vám pěkný zbytek víkendu.
U nás je po včerejšku,kdy jsme měli sluníčko,docela teplo,ale jako na větrné hůrce dnes hodně podmračený den.
Mějte všichni pěknou letní neděli...navzdory počasí !


Rybářská vesnice

1. srpna 2015 v 0:05 | Blanka |  Naše výlety



Pro nás suchozemce je moře velkým lákadlem a nejinak je to i u loďních výletů,které pak nepodnikáme taky moc často.
Každý výlet na otevřeném moři je spojený s obavou,jaké bude počasí,jestli nebude moc foukat,nebudou velké vlny,nebude to houpat...Vím o čem píšu,jednu plavbu,při které plavčíci rozdávali igelitové pytlíky mám už za sebou Mrkající.To se pak dvouhodinová plavba z Benátek zdála nekonečná.

Pro letošek jsme mohli nechat obavy stranou,protože jsme nevypluli na volné moře,ale s lodí Arcobaleno...Duha...jsme se proplétali kanály a lagunami,což byla plavba pohodová,klidná a v letošních hicech i hodně osvěžující,protože na lodi příjemně pofukovalo.

Vzhůru na palubu,vyplouváme...


Hned na začátku plavby,jen kousek od přístavu nás čeká jedna technická rarita...otočná lávka pro pěší.
Pán v růžovém tričku svižně otáčí klikou a tím v podstatě i celým mostem,který se otáčí a uvolňuje nám průjezd...


Teď už nám nic nebrání,můžeme vplout do úzkého kanálu a začít se proplétat lagunou...


Na březích jsou tady všelijaké zahrádky,domečky a rybářské vesničky,které zprvu vypadají neobydleně.Přítomnost loděk a člunů prozrazuje,že přece jenom "doma" někdo bude...


Některé z loděk jsou krásné kousky,stejně jako i chaty a rybářská obydlí...


Samozřejmě vítáme,že se do jedné z vesniček můžeme podívat.
Naše loď přiráží k molu a my po asi hodinové plavbě vycházíme na pevninu,kde nás čeká krátká exkurze do obydlí rybářů.


To co z moře působí jako "romantika až na půdu",je pro rybáře tvrdá práce.
Chaty pak poskytují veškeré zázemí od mrazáků k uložení úlovku,nádobí na přípravu jídla,zásoby,až po postele k přespání,nářadí na opravu lodí,sítě na ryby,pruty...prostě všechno možné,co se rybářům může hodit.


Součástí prohlídky pak byla i ochutnávka kávy,která se mi,jelikož nepiju jinou,než cereální Caro,ale zdála příliš silná,takže nic pro mne.

A hurá nazpět na palubu a vyplouváme.

Moc se mi líbilo tohle obydlí z cihel...


Pluli jsme i kolem domu,ve kterém trávil nějaký čas Ernest HEMINGWAY.
Prý tady napsal román Přes řeku do stínu stromů a že jsme se v domě nazastavili na návštěvu olitovala hlavně naše knihomolka Natálka.
Takhle jsme si usedlost mohli prohlédnout jenom z povzdálí...


Nevadí,pořád bylo na co se dívat...


Pomalu se loučíme s rybářskými chatrčemi a vracíme se do přístavních vod.
Měli jsme možnost si Caorle prohlédnout zase z jiného úhlu,z téhle strany jsme se na maják,nakloněnou zvonici a město ještě nepodívali...


Kapitán si s náma zalaškoval...už už to vypadalo,že s náma nakonec přece jen vypluje na volné moře,v poslední chviličce ale udělal ostře čelem vzad a než s náma vmanévroval do přístavu,mohli jsme hrát svoji oblíbenou hru...já bych chtěl tuhle loď a tato je taky krásná...Mrkající

A já bych brala třeba tuhle a dům z cihel s modrými okenicemi a velkou zahradou Smějící se


Tolik k naší plavbě.
Všechny moc zdravím a pokud se chystáte na cesty,přeju krásné zážitky a šťasný návrat!!!