Slavnosti chleba

2. září 2018 v 14:08 | Blanka |  z výletů


Na Slavnosti chleba do Slupi jezdíme pravidelně
už několik let.
Letos počasí vůbec nepřálo,odjezd jsme posunovali...v případě,že přestane pršet.
Ale nakonec se na těch pár hodin,které jsme ve Slupi pobyli
počasí přece jenom umoudřilo.

Samozřejmostí je ve Slupi vždycky spousta stánků s občerstvením,
stánky s různým zbožím,pečení chleba v polní peci,ukázky řemesel,
vystoupení krojovaných souborů,
možnost prohlídky vodního mlýna,výstava zemědělské techniky...

A tady je pár fotek ze slavností,které se odehrávají u mlýna ve Slupi.






 

Z kuchyně

28. srpna 2018 v 23:59 | Blanka |  bydlení


Konečně se ochladilo...
...i když na mě zas kapánek hodně.
Tyhle skoky fakt nemusím,
stačilo by pár stupínků...

Hlavně v neděli bylo hodně chladno.
Na svíčky se mi zdá ještě docela brzy,
ale poprvé jsem si zapálila katalytickou lampu.


Kdysi se pomocí těchto lamp dezinfikovaly
prostory třeba v nemocnicích.
Katalytické lampy čistí vzduch a zároveň jej provoní.
Já teď volím vůni levandule,kterou mám moc ráda,
zahradní mátu
a teď aktuálně i osvěžující vůni letního deště.
Katalytická lampa provoní nejen kuchyň,ale celý byt...





A když už jsme v kuchyni,pojďme si něco uvařit.

Kuřecí se smetanovo sýrovou omáčkou a brokolicí.
Kuřecí prsa si nakrájíme na nudličky,
dáme orestovat,podlijeme vodou,přidáme sladkou papriku,kari,sůl,pepř,
česnek nakrájený na plátky.
Podusíme,až nám masíčko změkne.
Mezitím si uvaříme brokolici a nakrájíme ji na kousíčky.
Masíčko máme podušené,s minimem šťávy,
teď je ten správný čas podlít ho smetanou,
přidáme na kousky nakrájenou nivu a brokolici.
Uvaříme těstoviny.


Maso ještě chvilku podusíme,
dokud se niva nerozpustí a máme hotovo.


SAM

25. srpna 2018 v 20:09 | Blanka |  Den za dnem


KUK...


...seznamte se !!!
Jmenuje se SAM.
Je to malé zlatíčko,které nám doma dělá společnost
už dva týdny.
A když říkám "malé" zlatíčko,
myslím tím opravdu malé...


Sama jsem zvědavá,
do jaké velikosti naroste,
byla jsem ujištěna,že žádný maxipes to nikdy nebude.
Původně jsem po Maxovi už žádného pejska nechtěla,
ale znáte to...
Začala jsem shánět pejska
malého a "skladného",
takového,kterého bych si mohla všude vzít sebou.
A to se Samem taky pěkně odmalička dělám.
Sice je malinký,ale moc hezky chodí na vodítku a nachodí toho už teď stejně jako já spoustu.
Když už nemůže,nebo se mu chodit prostě nechce,
prostě jej vezmu na ruce,nebo pěkně do psí tašky a jde se dál...

Tady je Sam ještě psí miminko.
Když jsem viděla tuhle fotku a hned nato video,
které mi se štěňátkem poslal páníček Samovy maminky,
bylo rozhodnuto...


A ještě jedna,
už od nás,kde se samozřejmě kolem psího mimina začal točit celý svět...


Jak jsem psala,Sama sebou beru skoro všude.
Dneska absolvoval dlouhatánskou procházku.
Byli jsme mrknout v nové čerstvě otevřené kavárně,spojené s obchůdkem
kde jsem dostala povolení k focení.
La Familia se vážně moc povedla...



A procourali jsme kus města a přilehlého okolí,
Sam byl poprvé na hradbách,ve starém městě,ale třeba i v kavárně.
Všechno zvládl na jedničku a šel zase z ruky do ruky...



 


Růžové mýdlo

18. srpna 2018 v 22:06 | Blanka |  Bylinky a domácí kosmetika

Nové mýdélko...
Včera jsem ho "uvařila"
No vlastně jediný okamžik,kdy se nějaká z ingrediencí ocitne
na sporáku a je zahřívána je rozpouštění tuků.
Jinak se dějě všechno "zastudena"
také proto se tato výroba mýdla nazývá"studený proces",nebo výroba "zastudena"

Píšete si o recept...
tak jak jsem výrobu mýdla popsala už dávno.
Používám recept s palmovým tukem,
který násobím dvěma,třemi....
jak je potřeba,podle velikosti forem.

Ptáte se,jestli mýdla prodávám
...ne,mýdla v současnosti vyrábím pro potřebu svou,mé rodiny,
kamarádek a známých.
Takže mýdla jedině rozdávám,daruji,popřípadě vyměňuju.


A nové mýdélko.
Minule jsem psala,že se učím mýdla barvit a víc vonět.
Tohle je barvené bílým jílem,který poslední dobou používám i na pleťové masky
a růžovou micou.



Růžové řůžičkové mýdlo.
V bílé kaolínem barvené části jsou mleté květy.
Mýdlo voní řůžičkovou esencí...





Mikulov den druhý

16. srpna 2018 v 13:27 | Blanka |  z výletů

O této dovolené jsme toho
nachodily opravdu hodně a když se k tomu připočítá to letošní vedro,
byla to pěkná zabíračka,
ale všechny jsme ji absolvovaly ve zdraví,rády
a máme spostu pěkných vzpomínek.

Druhý den v Mikulově jsme se vypravili na židovský hřbitov.
Tam jsem sice už jednou byla,ale nenechala bych si ujít opakování.
Je to místo,kde je zvláštní klid a ticho,kam nedoléhá
žádný hluk města,místo,kde se zastavil čas.
O zvláštním zvyku nenosit na hrob květiny,
ale kamínky jsem věděla.
Nově jsem se dozvěděla,že květiny se na hrob nedávaly ani při pohřbu.
Přečetly jsme si zase něco víc o pohřbívání a různých zvycích.
Mě se kromě nosení kamínků líbí i psané vzkazy...






Ze hřbitova jsme se přesunuli
na Kozí hrádek.Je odtud moc hezký výhled na město.
Jako pomůcka turistům slouží vlajka...pokud je vyvěšená,je otevřeno.
A ještě...moc příjemně tam nahoře foukalo,takže jsme se zdrželi...




A zpět na ubytování...mimochodem skoro přes celé město.
Psala jsem,že jsme toho nachodili opravdu dost a dost.
Přímo na pokoji jsme měli kuchyňku,ale vařit
jsme chodili do společné.S vařením jsme se pěkně střídali,
vařili jsme rychlovky a většinu jsme navařili víc a zbytky od obědu jsme si dali na večeři.
Oběd pěkně v kuchyni,večeře po západu sluníčka pěkně na terase.

A oběd druhého dne...


Po obědě následoval většinou nějaký film
a odpočinek.
Toho dne jsme ještě zvládli procházku po městě,
návštěvu u známé
a posezení v zámeckém parku.



A naše večeře...


Mikulov den první

12. srpna 2018 v 23:59 | Blanka |  z výletů

Nějakou dobu jistě budu
"normální články" prokládat záběry z dámské jízdy Mikulovem,
kde jsem strávila pár uplynulých dnů.
V Mikulově jsem nebyla poprvé,ale znovu musím uznat,
že na to,jak je to v podstatě malé město,
je v něm spousta památek a všelijakých míst,kde je možné se vypravit
a něco zažít.
A určitě tyto články zase proložím fotkami "pokladu",který jsem si dneska přivezla domů.
Teď ale nazpět k Mikulovu...

Po příjezdu,po ubytování a po troše odpočinku
jsme se vypravili na procházku k lomu...tam jsem byla úplně prvně.
Dostali jsme doporučení k luxusnímu koupání
bez placení vstupného a vzhledem k vedrům jsme tuhle možnost chtěli ihned prozkoumat.
Je to docela prima místo,v přední části zatopeného lomu je brouzdaliště,bohužel plné
pěkně ostrých kamínků.
Pokud se chcete ráchat právě tam,tak doporučuju určitě boty do vody.
Ty nebudete potřebovat v zadní části lomu,kde je docela hloubka.
Tam si zaplavete do sytosti v čisté a docela prohřáté vodě.
K dispozici je i stánek s občerstvením.



Dál jsme pokračovali procházkou lesíkem.
A dál zahrádkářskou kolonií.
Tam jsme si do batohu natrhali výborná jablka
...omluvou nám snad bylo,že zahrada s jablky byla evidentně opuštěná a neudržovaná
a jablka by jinak popadala za ostatními do trávy,kde by shnila.





Plot z lyží mě nadchl svou barevností a nespornou originalitou.
Jen jsme přemýšleli,kde majitel vzal tolik lyží...
Taky se nám zdálo,že tráva,stromy a všechno zelené
má lepší barvičky a vypadá svěžeji,než u nás.
Našli jsme si prima zábavu,hodnotily jsme jak zahrady,tak chaty
A vybírali si ty nejhezčí.
U mě na celé čáře vyhrála tahle chatička se zahrádkou z floxů,slunečnic a muškátů...


V zahrádkách nás zastihl i západ sluníčka
a to už byl nejvyšší čas k návratu do našeho ubytování.


A ještě vám ukážu výhled z našeho okna...



A takhle nějak končil v podstatě každý náš den.
...pokec,jednoduchá večeře,víno
a dobrý film na dobrou noc !


Víkend číslo tři

11. srpna 2018 v 0:00 | Blanka |  Den za dnem



Tentokrát ze zahrady,kam jsem se odstěhovala hnedka zkraje dovolené.
Každý den začínal určitě tím samým svítání,
ale já jsem stihla jenom jedno,
protože na zahradě se mi báječně spí.
Vážně vás nehoupu,opravdu to není západ slunce,
ale jeho ranní vykouknutí,
které takhle vypadá při maximálním přiblížení.



Tak sluníčko už putuje po obloze a já si jdu ještě trochu pospat.
Do skřivana mám daleko,ale spát se slepicema rozhodně nechodím.
Jsem sova,takže když můžu,večery si zase pořádně protáhnu.
Fakt si užívám ty dny,kdy časné vstávání není potřeba.

Sluníčko už je trochu výš a zase pěkně připaluje.
Tohle léto na rozdíl od toho loňského u nás občas sprchne,
sem tam se přižene bouřka,
ale pořád to nestačí.
I když zaprší,většinou to moc poznat není
a vody je málo a všechno schne před očima.


Je čas na snídani.
I jídlo tady chutná jinak,než doma.
Je luxus jíst venku na terase,mám to moc ráda!


Užívám si možnost proběhnout zahradou a na stůl
servírovat to,co tady roste.



Tak a je čas na koupání.
Když je to možné,jsem v bazénu každou chvíli.
Vedro se tak snáší o hodně líp
a tento víkend jsem si užila i nicnedělání.
No vůastně nic moc se v tomhle počasí ani dělat nedá.


Začátek dovolené,koupání,
nicnedělání,užívání si
a taky radování se z maličkostí.

Moc ráda s foťákem číhám na včelky a všelijakou jinou havěť.
Motýlci jsou samozřejmě nejkrásnější...


A další moje radost...nové nehtíky a skvělá knížka...


K večeru je nejvyšší čas aspoň něco malinko dělat,
ostříhat všechno suché a pozalívat celou zahradu.
Pořád sklízím bylinky a teď jsem se rozhodla,že udělám nějakou
kořenící směs na maso...
Natrhala jsem oregáno,saturejku,kari,olivovou trávu,tymián a šalvěj.


A tady už je všechno odrhnuté.
Po usušení všechno hodím do mixéru,
možná i smíchám se solí
a bude hotovo.


Ještě udělat oheň,opéct si večeři
a sledováním plamenů se rozloučit s dalším hezkým letním dnem,
který se tak stane minulostí...


Z domácí mýdlárny

8. srpna 2018 v 0:00 | Blanka |  Bylinky a domácí kosmetika


Stále vyrábím další a další mýdla.
Hodně jich rozdám,zvykly si je používat děti
a já mám spotřebu největší,
protože na mytí už nepoužívám nic jiného.
Už nepotřebuju žádná jiná mýdla,ani sprchové gely.
Domácí mýdla jsou skvělá,
nevysušují pokožku tak,jako kupovaná mýdla,
navíc pěkně pění i voní.
Protože jsou v nich zdravé bylinné oleje,
vůně v bio kvalitě
a bylinky,které jsem si sama vypěstovala,nebo nasbírala a usušila.
Mýdlařky dobře vědí,proč na svá mýdla nedají dopustit.

A ukázka pár posledních kousků.

Mýdla s květy černého bezu...




Poslední dobou zkouším barvení mýdel,
aby se od sebe trochu lišila.
Zatím se mi to sice nedaří tak,jak bych si přála,
ale nevzdávám se a s každým dalším pokusem to snad bude lepší a lepší.
Taky jsem si pořídila "kráječ na mýdlo"...původně strunový kráječ na sýr.
Nelíbilo se mi totiž,že mám každé mýdlo jinak silné.
Kráječ musím pochválit,funguje skvěle,i když i v krájení se taky snažím vychytat chyby.
Tohle jsou vlastně poslední mýdla krájená nožem.
Už mi ale zrají první mýdla nakrájená strunou.
Mýdla musí zrát minimálně šest týdnů,
teprve potom se smějí používat.
a teprve pak vám je ukážu.

Mýdlo s květy růží a slézových růžiček...



Samozřejmě doma nemám každou vůni,
která by odpovídala danému mýdlu,které vyrobím.
A zároveň chci,aby každé mýdlo vonělo.
Bylinky sice mýdlu trochu vůně propůjčí,
ale pokud chceme,aby mýdlo bylo OPRAVDU voňavé,
musíme zkrátka ještě přidat.
Proto třeba moje růžové mýdlo voní po lesních plodech,
po borůvkách a ostružinách.

Mýdlo,na které jsem použila mateřídoušku ze zahrádky
po mateřídoušce i voní...


A na konec mýdlo z mojí levandule
s levandulovou vůní...






Mandaly v kuchyni

5. srpna 2018 v 14:21 | Blanka |  bydlení


Na skok do kuchyně,
i když o vaření ani pečení to dneska nebude.

Víte co je mandala?
Magický kruh,ve kterém se potkávají dvě energie,
které se spojují v jednu a tvoří harmonický celek.
Už jen sledování pravidelných obrazců mandal,
jejich kreslení,nebo vymalovávání pak
prý zklidňuje a léčí duši na všech úrovních
a uspořádává vnitřní svět.
Samozřejmě někdo věří,jiný ne,ale to už je každého věc.
I kdyby mandaly nic neznamenaly,
už pro ten jejich tvar a barvy je mám ráda.
S mandalou mám amulet,šaty,jednu mám vytetovanou na předloktí,
dokonce mám mandalový ubrus v kuchyni.
A taky jsem se rozhodla nějakou mandalu načmárat na černé tabule
v kuchyni,na kterých už bylo postupem času namalováno cokoliv,
tak proč ne i nějaká ta mandala...







A ještě dekorace,které mi právě zdobí stůl
...mini orchidejku mám od mladých,
dřevěný tulipánek je z jejich svatební cesty v Holandsku
a originální svíčku jsem si koupila ve vídeňském Primarku.


Tak trochu knihomolka

3. srpna 2018 v 23:15 | Blanka |  Knížky


Jsem tady s další várkou přelouskaných knih,
které snad některým pomohou jako inspirace
co si přečíst v parném létě,
které letos máme.
Občas se nechce dělat nic jiného,než
sebou někam plácnout a hezky se začíst...



Knížky Zuzany Franckové jsou prima
čtení na parné léto.
Příjemná,nenáročná,odpočinková četba...







O neveselém čtení z ukrývání židovské rodiny-Deník Anny Frankové...



A pravý opak smutku...spousta štěstí-Hygge po dánsku.
Myšlenka dobrá,jen mě udivilo,co všechno může být Hygge...
Hygge čtení,Hygge světlo,Hygge jídlo,Hygge nábytek,Hygge svíčky
...Hygge,Hygge,Hygge
až se mi z toho všeho štěstí zamotala hlava a na slovo Hygge jsem začala být skoro alergická...


Na myšlenky a upoutávky na knížky Petra Casanovy jsem narazila na facebooku.
Zatím napsal čtyři.
Říká se,že trocha psychologie nikoho nezabije
a jeho knížky jsou vážně skvělé...



A další knížka,která se mi moc líbila...





Kam dál